Od chvíle, kdy jsem vychytal mouchy na mém prvním hrncovém pivovaru, jsem začal přemýšlet o dalším vývoji. Ze zkušenosti jsem věděl, že nejvíce práce bylo vždy s hlídáním jednotlivých prodlev, přeléváním rmutů, manipulace s těžkými hrnci, sanitace chladiče, přenášení spilky do lednice atd. Práce byla někdy nebezpečná (při přelévání horkého rmutu) nebo vyžadovala pomoc dalšího člena rodiny. Tomuto jsem se chtěl při návrhu svého nového pivovaru vyhnout.

• První věc, kterou jsem , bylo automatické hlídání, řízení a ovládání jednotlivých technologických kroků. Hledal jsem různá reléová řešení, ale cena ani uživatelský komfort nebyl přijatelný. Až na stránkách Framaxe (zde) jsem našel software i se schématem výkonné ovládací části. Po drobnějších úpravách jsem vše s kolegou programátorem rozchodil a doufal, že to bude dělat přesně to, co od toho očekávám.
• Druhá věc byla samotná varna - její řešení, velikost a umístění. Protože se držím hesla čím jednodušší tím spolehlivější a snazší na údržbu, zavrhl jsem hned na začátku jakékoliv čerpadlo. Napadaly mne různé varianty zdviží a výtahů s přepouštěním shora jako je tomu např. u starší ukázkové varny ve škole v Podskalské. Pak mne napadla varianta na základě spojených nádob při které přelévání rmutů je možné i mimo krajní polohy. Současný pohyb obou kotlů, kdy se váhy vzájemně vyrovnávají je možné realizovat i pomocí slabších motorků jako např. velmi snadno dostupné motorky ze stěračů. Také dosažení potřebného výškového rozdílu je mnohem rychlejší.
• Další požadavkem bylo minimalizovat počet nádob a jejich snadné čištění. Proto jsem zvolil míchání přes hřídel ze dna se snadnou montáží/demontáží a výměnou míchadel. Také to, že míchadlo není v poklici, usnadňuje manipulaci. Pro ohřev bylo jako nejjednodušší vzhledem k plánované automatické regulaci použít elektřinu a tištěné topné spirály. Celkové rozměry byly prakticky dané volným místem vedle plynového kotle (130x70cm) s vyvedenými odpady a vodou. Snadnou případnou manipulaci umožní kolečka v rámu pivovaru. S trochou nadsázky se díky celé kompozici varny dá označit jako "skříňový" pivovar.
• Třetí věc byla samotná spilka. Řešil jsem hned několik problémů. Malá efektivita v lednici při dochlazování na 10°C a zchlazování na konci kvašení na 3°C. Ruční manipulace se spilkou při přenášení do lednice a zvedání při stáčení piva do KEG sudu. Nakonec i nepraktické chlazení mladiny po chmelovaru na cca 15-20°C, kdy samotná sanitace chladící nerezové spirály byla pracná, komplikovaná a bez záruky 100% desinfekce. Vhodné řešení jsem našel v samostatné dvouplášťové nerez spilce se dvěmi měděnými chladícími okruhy. První je chlazen vodou ze studny na zchlazení mladiny po chmelovaru na cca 20°C. Druhý je chlazen kompresorem a ovládán termostatem Conrad na dochlazení a udržování stálé teploty při hlavním kvašení. Další nutný parametr spilky byla výška, aby bylo možné samospádem přepustit mladinu po chmelovaru z kotle a po kvašení opět samospádem vypustit mladé pivo do KEG sudu. To, aby byla se spilkou snadná manipulace, vyžadovalo doplnit jí o kolečka.

Celková doba realizace od první myšlenky až po první várku byla asi 7 měsíců a vynaloženou částku si ani nedovolím zveřejnit, abyste mne nevyobcovali ze svých řad. Vše jsem dělal vlastními silami (dokonce jsem si s bratrem koupil napůl svářečku a naučil se svařovat :-). Elektrika a rozvaděč byla brnkačka, protože jsem původem elektrikář. Počítač a software je pro změnu můj současný chleba. Během várek, které již proběhly, se všechny předpoklady potvrdily a vše funguje tak jak má. Takže spokojenost a pocit blaha je k nezaplacení. No posuďte sami na přiloženém videu.

Video YouTube