Suroviny:

Zákvas (starter): • 15 g kvasnic nebo 1 1/2 lžičky sušeného droždí • 2 lžíce cukru

Pro vlastní kvašení: • 7 lžic nastrouhaného zázvoru • 7 lžic cukru • 280 g cukru • šťáva ze dvou citrónů

Postup přípravy:

1. fáze - Příprava zákvasu: Smícháme startovací suroviny (kvasnice, sušené droždí a cukr) s 360 ml teplé vody ve skleněné sklenici. Zakryjeme a ponecháme zde kvasinky rozmnožit na teplém místě asi tak po dobu 24 hodin. To je pak naše startovací násada - zákvas.

2. fáze: Rozkvašení startovací násady: Do startovací násady přidáváme každý den 1 lžičku nastrouhaného zázvoru a 1 lžičku cukru. Za sedm dní rozkvašenou kapalinu procedíme přes jemné síto do tlakové kvasné lahve (PET). Pak rozpustíme 280 g cukru (množství cukru můžeme snížit a upravit podle vlastní chuti) ve 950 ml vody, a tento cukerný roztok přidáme k zákvasu v lahvi. Zamícháme.

3. fáze - Dokvašení piva v tlakových lahvích: Pro tlakové kvašení se mně osvědčily PET lahve od limonád a různých minerálních vod např. Mattoni, perlivých vod aj.) V těchto dobře uzavřených lahvích ponecháme násadu po dobu 7 dní dokvasit. Pivo se nasytí kysličníkem uhličitým a hodně pění a nádoba se natlakuje.

Praktické poznatky - zázvorové pivo jsem nasadil (1. fáze) podle instrukcí. Startovací násadu jsem nechal v teple na šteláři v kuchyni. Kvasnice zahájily svou práci téměř okamžitě. Po sedmi dnech dávkování cukru a zázvoru jsem zkvašenou kapalinu scedil do PET-lahve a doplnil uvedeným objemem roztokem cukru (2. fáze). PET-láhev jsem dobře uzavřel víčkem a již za několik hodin se pořádně natlakovala, ale statečně odolávala (3. fáze). Malý problém jsem měl z počátku se stáčením hotového piva po sedmi dnech, protože v láhvi byl poměrně velký tlak a pivo, tak jak se sluší a patří, silně pěnilo. Tlak bylo možno trpělivým, pozvolným otevíráním uzávěru vypustit a pak pivo bez problému rozlévat.

Pivo z první várky mělo poněkud mléčnou barvu (kvasnice), bohatě pěnilo, mělo však lahodně nahořklou chuť, neboť zde přítomný gingerol statečně suploval hořkost chmele u běžného piva. Zázvor, který mně zůstal cedníku, jsem dal opět zpět do zákvasné nádoby a postup znovu opakoval. Tentokrát na přípravu startovací násady (1 fáze) jsem použil 2 litrovou širokou sklenici od okurek s víčkem, které jsem měl během rozkvašení (2. fáze) mírně povolen. K recyklovanému zázvoru z první várky jsem přistrouhal další vrchovatou 1 lžíci čerstvého zázvoru, spařeného a chvíli louženého ve vařící vodě, aby nebyl tolik pálivý. Místo droždí jsem nasypal 1 a 1/2 lžičky sušeného droždí do roztoku s s počáteční první lžicí cukru ve 300 ml převařené, vlažné vody. Uvedený postup (7 + 7 dní) jsem pak opakoval.

Pivo první várky bylo chutné, dost silné (. . . jak o tom svědčí i přžeklepy v tomto textu :o). Další várky jsem více ředil - na 1 šálek cukru (220 ml) přidavaného k dokvašení startovací násady jsem PET lahev doplnil vodou až na 4/5 jejího objemu. Během dokvašování můžeme tlak občas upouštět nepatrným a opatrným občasným povolováním víčka PET lahve.

Mléčný zákal první várky, který však chuti vůbec nevadil, se při dalších várkách s použitím sušeného droždí téměř vytratil. Pro pohodlnější stáčení jsem si vyrobil stáčecí zařízení. V jiném šroubovém víčku PET lahve jsem udělal přiměřený, kulatý otvor (nahřátým šroubem patřičného průměru) a jim jsem těsně protáhl polyethylenovou hadičku tak, aby sahala v uzavřené nádobě s s kvasem až ke dnu. Druhý vnější konec jsem opatřil těsným skleněným ventilkem. (Hadičky i ventilky lze koupit ve zdravotnických potřebách např. z urologických pytlíků nebo v prodejnách laboratorních potřeb pro chemiky.) !